Ani ja, ani ty, ani my. Ho NEZASTAVIME!

8. srpna 2011 v 21:00 | Bella |  Ja pisu
Koho? CAS! Jak se rika cas se neda zastavit. Tento clanek je takove moje zamysleni nad zivotem a hlavne nad casem...

Cas.
Co to vlastne je "cas"? Je to neco co nevidime. Je to neco ceho se nemuzeme dotknout. Ale prece je to neco co se dotyka nas. V nasich denich radovankach. Rychle utecou. Naopak strast a bolest se zda nekonecna. Nesnasim pomysleni na budoucnost. Kdyz je tu ten cas na ktery jsme netrpelive cekali, utece jako vody proud. Nesnasim "pohled" na cas ktery bezi a bzi. Cas nema nikde zacatek ani konec. Stejne jako voda v rec. Vleva sez more do more, z reky do reky. Nikde nezacina a ani nekonci. Je to jako Vesmir. Vesmir, ktery je nekonecny.
Zamyslite se nedy nad tim co se stane zitra? Ja kazdou sekundu kterou promarnuji u pocitace.Kazdou minutu se ktereou se hadam smamkou. Te lituju! mProtoze ty minuty, ty hodiny, co se hadame, nebo proste jsme rozhadani, ty muzou byt nase posledni - spolecne. Toto si uvedomi jen malo ktrery clovek. J si toto uvedomuji vzdy kdyz se blizi konec neceho uzasneho. Jako treba ted ze musim z krasneho Nemecka odjet do CR, do skoly. Ale neco am reknu, konecne by jsem mela prestat se vstekat pred skolou a uzit si ji dokud to de. Dokud je mi jeste 14 let. Dokud mou jedinou starosti jsou znamky. No, obre ja mam starosti diky nasi hodnerozhazene rodine mnohem vic nez moji vrstevnici...Me vrstvniky v mem veku zajima jen jak se namalovat, jak u delat dojem na kluka, atd...
Jednou v zivote bych chtela polapit cas. Zastavit ho. Ztacilo by mi se vratt v letec o 15 let na Z5. Do dne kdy jsem se vubec nenarodila! Usetrila by jsem tim takovou starost tolika lidm. Toto nemuzu rict ani vlastni sestre. Pisu to jen ZDE. Proto doufam ze se nasel nekdo kdo si to precetl a napise svuj vlastni nazor. Ne treba "njn des ze uz bude skola..." a dalsi podobny keci...Ja poznam kdo si me clanky cte a kdo ne.
Samozdrejm je to Vase ssvoodna vule co ctete a co ne. Nikd z lidi na teto planete neni oravnen aby nekomu neco narizoval. A ja nejsem vyjimkou!

ZASTAVIT ČAS

Uplynul den a uplynul rok,
minuta po minutě,
jestli chceš s časem držet krok,
nesmíš na osud čekat nepohnutě.
Zpomalit život, zastavit čas,
ty krásné chvíle chci vrátit zas,
zpomalit život, zastavit čas,
vzpomínky zůstanou už navždy v nás.
S větrem o závod běží čas,
zrychuje dech, láme vaz,
nestíháš vzpomínat, nestíháš snít,
nesmíš už život v rukách svých mít.
Závod s časem,
naslepo házet lasem,
nechytíš život, nechytíš čas,
laso se prázdné navrátí zas.
Život ti utekl, a vzal i čas,
všechno je v nedohlednu,
to abys věděl že nevrátí zas
ztracenou minulost.
Buď realista,
to, co život ti přichystá
s hlavou vzhůru vem,
nevracej se sem.
Jsi kupředu,
k minulosti otoč se zády,
bez lítosti.
upni se k současnosti.
Nehledej ztracený čas v budoucnosti,
žij přítomností,
ne minulostí.
Nesnaž se zpomalit život, zastavit čas,
on nikdy nevrátí zas
příběhy dávno ztracené
v minulosti...



Mam slzy v ocich,
nad hlavou se mraky bouri,
pred myma ocima,
cas rychle bezi...

By: Bella (ja)

Prosim nekopiruj...
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Kurisutiina Kurisutiina | 8. srpna 2011 v 21:27 | Reagovat

Chytnout čas..yeah..proto je nejlepší užívat si života dokud to jde protože nikdy nevíš jestli zítra nepřiletí ufo a neodnese nás na pandoru..jinak to že chceš přenést čas o 15 let zpátky neříkej..určitě jsou lidi kteří jsou vděční že tu jsi :)) třeba já x) žijeme vlastně abychom si ty krásné vzpomínky zopakovaly..abychom je oživily..přiměly lidi aby s námi prožívaly naše nejlešpí chvíle našeho života..

2 CuPy CuPy | 8. srpna 2011 v 21:28 | Reagovat

[1]: ježiš promiň psala jsem to z druhýho blogu x(

3 Bella Bella | E-mail | Web | 8. srpna 2011 v 21:32 | Reagovat

[1]: nejlepsi chvile naseho zivota ktere leti. Podivam se na hodiny. Neleti v minutach, ale ve dnech. Vim ze: "uzivej dne jakoby byl ten posledni"
Jenze..., jenze...:((
a pochybuju ze je nekdo rad ze tu jsem...dobre neouham se...vim ze i moji nejblizsi ano, ale prave ty nejblizzsi, prone by ylo lepsi kdyby jsem ZDE nebla, i pro me...na tomto svete se jen uziram, uziram - CASEM

4 kiki-tysa kiki-tysa | 8. srpna 2011 v 21:53 | Reagovat

Čas.... je něco nadpřirozeného... Hodně lidí říká, že nejlepší je být realistou. Ale realisté mají příliž starostí a smutku. Já mám život roztrhaný na něklolik kousíčků, které už nikdy nepůjdou slepit a proto ze mně nikdy realista nebude, to už vím teď. Mám několik životů, jeden tady na chatě, kde si připadám jako bohyně, volná, v přírodě, s neomezenýmy hranicemi díky koním... Další je v Praze, kde se někdy jen směju těm, jaké mají problémy. Sluší mi to, nekoukal se po mě támhleten luxusní kluk, dneska už nestihnu nákupy,...?! Další už jsou mimo realitu, jeden je tady, ve světě internetu a jeden další, v mích snech, který nemá konce. A pak jsem já, uprostřed toho všeho, která to zažívá. Ale mě se některé světy protnou, hlavně ze stran snů, kde se mi zdají sny, které jsou budoucností a přesně podle snu se určitý okamžik v realitě opravdu odehraje... Přesně vím, kdo co má na sobě za oblečení, kdo co řekné, kdo se bude smát,... Je to strašidelné a přitom úžasné zároveň...
Čas je divoký a nespoutaný, lidé žijí, lidé umírají, lidé se opět rodí, rodí se hříbata, z hříbat se stávají statní hřebci a poté již valaši, kteří jsou rádi že jsou. :-)
Čas je něco úžasného... Někdy bych chtěla také čas vrátit, změnila bych tolik věcí co jsem kdy provedla... Ale to nejde.

5 Samantha Samantha | 9. srpna 2011 v 7:56 | Reagovat

čteš mi myšlenky, chtěla jsem právě napsat článek o životě...narodíš se, než se naděješ jdeš do školky, pak do školy, střední...všechno rychle utíká a najednou ti celý život utekl a už to nemůžeš vrátit zpět..každé promarněné chvíle lituju, lituju spousty věcí, které jsem udělala v minulosti, ale už to nejde vrátit zpět...já se snažím každý den prožít, jako by měl být poslední, nikdy nevíš, co se stane, může být zemětřesení, spadne meteorit...a ty pak budeš litovat, že jsi ten poslední den promarnila a teď má nastat nenávratný konec...život i čas, jsou vlastně jeden velký boj, někdo má ten boj těžší, někdo ho má snadnější, ale když se zamyslíš, problémy má každý... bohužel s tím nikdo nic nenadělá..

6 karamelový koník/Rita karamelový koník/Rita | Web | 9. srpna 2011 v 11:43 | Reagovat

No tak to vidím, že toho máme hodně společného, protože já na tohle myslím pořád, třeba já nevím v deseti mi bylo jedno, že mi někdy bude třicet, ale teď už na to myslím pořád častěji, no a taky na to že všichni stárneme, atd., no já jsem takovej filozof :-D vidím že ty taky :-D
taky mi přijde promarněná každá chvíle, kdy se s někým pohádám nebo tak, tak se snažím, aby takových chvil bylo co nejméně...;-)
klidně piš i dál takové úvahy, ráda si je přečtu !!! :-D
jo a básnička je pěkná :-)

7 Bella Bella | E-mail | Web | 9. srpna 2011 v 12:50 | Reagovat

[6]: Nejspis budu psat dalsi o zivote...no, nevim...dekuju ze si tiprectes :-)

8 Bella Bella | E-mail | Web | 9. srpna 2011 v 12:52 | Reagovat

[4]: jo, ja ziju snad jen v jednom svete. A t v mem Coz je moje fantazie, moje sny a tady vy moje internetove kamosky a modely koni... :-) Do reality se vracim HODNE nerada...

9 Bella Bella | E-mail | Web | 9. srpna 2011 v 12:52 | Reagovat

[5]: prave, vse to tak silene rychle leti... :-(

10 natík natík | 30. prosince 2011 v 14:45 | Reagovat

Přesně to mám i já denně jen přemýšlím a mám svůj vlastní život a nikdo mi ho nezkazí ♥

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama